Westfälische Zeitung / Bielefelder Tageblatt · 6. 12. 1937

Die Weltmacht in Fernost

Historický pramen. Přepisy a překlady dodal správce archivu; část překladů vznikla pomocí DeepL. Text zachovává dobovou válečnou, nacionalistickou a rasovou rétoriku. Dodané přepisy obsahují nevyřešené chyby OCR a překlady vyžadují redakční kontrolu. Názory autora článku nejsou automaticky výroky Kitajamy. Původní dodaný soubor je zachován ke stažení.

Přednáška „Světová velmoc na Dálném východě“ V Okresním svazu německých inženýrů V sobotu večer uspořádal Okresní svaz německých inženýrů ve velkém sále Handwerkerhausu přednáškový večer. Profesor Junyu Kitayama, zástupce ředitele Japonského institutu v Berlíně, hovořil o současných problémech dálněvýchodních mocností, přičemž se zvláště zabýval životními zájmy Japonců, kteří jako mladá velmoc usilují o bezpečnost a národní životní prostor v boji proti rozkladným aktivitám Kominterny a chtějí zajistit mír na Dálném východě. Předseda sdružení pan Thielmann mohl přivítat velmi početné hosty, mezi nimiž byli zástupci strany, ozbrojených sil, úřadů a hospodářských sdružení. Poté se ujal slova profesor Kitajama. V rozsáhlém a obšírném vystoupení se věnoval danému tématu. Zdůraznil současné a hospodářské, politické, kulturní, sociální a náboženské problémy své vlasti. V Evropě - vysvětlil řečník - jsou znalosti o Japonsku a jeho obyvatelích špatné, ne-li zcela mylné. Profesor Kitayama to přičítal především jazyku, který se Evropané obtížně učí, což znamená, že japonská literatura je pro Evropany nesnadno dostupná. Zdůraznil současné a hospodářské, politické, kulturní, sociální a náboženské problémy své vlasti. V Evropě - vysvětlil řečník - jsou znalosti o Japonsku a jeho obyvatelích chabé, ne-li zcela mylné. Profesor Kitajama to přičítal především tomu, že jazyk je pro Evropany obtížně zvládnutelný, což znamená, že japonská literatura je pro Evropany nesnadno dostupná. Pro pochopení dnešního Japonska je nutné čerpat z neodolatelné síly této na zdroje chudé země, jejíž nevyčerpatelný zdroj se opírá o pět tisíc let kultury a dva a půl tisíce let historie. Od národního, politického a obranného probuzení Japonska 50 let před světovou válkou byl jeho osud pod neustálým tlakem koloniálních mocností. S odkazem na národní svobodu Japonska, která byla vybojována, i když těžce, a kterou již nebylo možné v radě národů jednoduše ignorovat, se profesor Kitavama zabýval ideologickými a rasově-biologickými otázkami týkajícími se jeho národa. Mimořádně otevřeným a upřímným způsobem přednášející zprostředkoval základní rysy japonského národního charakteru v jeho přednostech i nedostatcích. V této souvislosti se profesor Kitajama ohradil proti křesťanské misii, která se při psychologickém posuzování Japonců často řídila zcela mylnými předpoklady. Během podrobného představení důvodů války v Japonsku se profesor Kitayama věnoval dalšímu důležitému problému své země: problému potravin a prostoru. Japonsko s přelidněním kolem 95 milionů obyvatel bylo stísněné v prostoru (188 lidí na kilometr čtvereční) a nemohlo se rozšiřovat. Byla mu odepřena možnost emigrace a výsledkem byl jeho tolik kritizovaný dumpingový systém s postupnou proletarizací zemědělců a dělníků. Na popud anglosaských mocností pro něj zůstal prodej zboží na čínském obchodním trhu uzavřen kvůli 200 až 300procentním clům. Podle řečníka Japonsko bojovalo přímo proti Číňanům, ale ve skutečnosti proti materialisticky rozkladnému světovému názoru komunismu a proti obchodně smýšlejícím mocnostem ve východoasijském hospodářském prostoru. Čínsko-japonský konflikt byl pro Japonsko posvátným bojem. O nastolení nového řádu a zajištění světového míru by usilovalo také Německo, s nímž Japonsko spojovala velká politická, pokrevní a kulturní tradice. Vedení světa by bylo v rukou těchto dvou mladých a vzmáhajících se národů. Japonský propagační film, který byl poté promítán na plátně, seznámil posluchače s japonskou krajinou v její bohaté struktuře a se zvyky a tradicemi jejího pracovitého a talentovaného lidu. Předseda zakončil tento mimořádně poučný a zajímavý přednáškový večer slovy na počest přednášejícího a zdravicí Vůdce.