František Dvořák (1871-1939) - vojenský důstojník RU a československé armády, učitel šermu, šermíř, dvojnásobný olympionik působící jako učitel šermu v Praze, Hranicích, Rotterdamu v Holandsku, Českých Budějovicích a v Hluboké nad Vltavou
Pokud máte jakékoli informace o Františku Dvořákovi, neváhejte mě kontaktovat. Rád informacemi o něm tuto stránku doplním. Kontakt: brezinap@email.cz
Životní příběh
František Dvořák se narodil 21. ledna 1871 ve statku č.p. 1 v Čeřejově u Trhových Svinů otci Františkovi Dvořákovi a Marii Markové. Byl nejstarším synem sedláka a měl několik sourozenců (Karel, Tomáš, Václav, Marie). Lékař, který mu léčil úraz si všiml, že má talent na tělovýchovu a doporučil mu vstup do armády. V roce 1892 vstoupil do 91. pěšího pluku v Českých Budějovicích, v roce 1894 byl v Praze v kadetní škole povýšen na četaře a o rok později se ve Vídeňském Novém Městě stal šikovatelem. Po absolvování tělocvičné a šermířské školy ve Vídeňském Novém Městě v roce 1895 nastupuje jako učitel na Kadetní školu v Praze (dnes budova Ministerstva obrany).
Při svém studiu ve Vídni se učil se šermu italské školy Luigi Barbasettiho, která od roku 1895 byla vyučována. Po té se stal učitelem tělocviku a šermu na pražské Kadetní škole. Od roku 1899 se účastní šermířských turnajů v Praze. V druhé polovině roku 1903 na šermířkých akademiích v Pardubicích vystupuje pod jménem S. Cortese spolu s italskými mistry šermu (důvodem zřejmě byla skutečnost, že od března 1903 bylo různými nařízeními zakazována důstojníkům RU armády účast na akademiích, turnajích, kde byla peněžní odměna). Seznamoval pražské zájemce s tehdejší moderní italskou školou šermu. Učil italskou školu šermu šavlí pozdějšího dvojnásobného olympijského medailistu v šermu šavlí Viléma Goppolda z Lobsdorfu (to zmiňuje sám Goppold ve svém článku v Národních listech z 16.4.1911).
V roce 1902 si zvyšuje kvalifikaci na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě - od 1.5.1902 je jmenován vojenským mistrem šermu 2. třídy a je přeložen do Vyšší vojenské reálky v Hranicích (na Moravě), aby zde učil šerm a tanec. To bylo v letech 1902-1910. V červenci roku 1907 na vojenském mistrovství CaK v šermu v Budapešti v kategorii učitelů šermu obdržel zlaté medaile za šerm fleretem a šavlí (14 účastníků ve fleretu, 13 účastníků v šavli - vždy 5 oceněných zlatou medailí).
Od 1.5.1909 je jmenován vojenským mistrem šermu 1.třídy. Z prosince 1909 je zmínka, že dojížděl učit šerm do Opavy do místního Troppauer FechtClub (Troppauer Zeitung 12.11.1909). Jinak o době strávené v Hranicích moc nevíme.
Od 1. 9. 1912 působil opět jako učitel tělesné výchovy na pražské Kadetní škole. V Praze se roku 1915 oženil s Josefou Emanuelou Böhmovou (dcerou správce panství hraběte Chotka v Nových Dvorech - prý elegantní a velmi sportovně založená dáma).
Nepodařilo se najít o něm žádné informace z doby 1.sv. války, jen z prosince roku 1914, že je vojenský učitel šermu 1.třídy na pražské Kadetní škole.
Se vznikem Československa (už 29. 10. 1918) se důstojník Dvořák hlásí do československé armády a rakouské sportovní kluby přecházejí do systému československého sportu. Dvořák se rád podílí na jeho organizaci. V prosinci 1918 už působí jako lyžařský instruktor v Tatranské Lomnici. Zanedlouho se vrací do Prahy a byl povýšen na kapitána a krátce nato na majora a snažil se rozšiřovat cvičení šermu u československých důstojníků a účastní se různých sportovních událostí.
V roce 1920 reprezentoval ČSR na letních olympijských hrách v Antverpách, kde jako nejstarší z československé výpravy šermířů skončil ve fleretu v prvním kole, a jako člen týmu fleretistů vypadl rovněž v prvním kole. Tým šavlistů, jehož byl členem, pak obsadil konečné osmé místo. O čtyři roky později na hrách v Paříži skončil v turnaji fleretistů v prvním kole, v soutěži družstev šavlistů poté čtvrtý. Mimo toho všeho několikrát zvítězil na mistrovství republiky v šermu šavlí (1922) a fleretu (1920, 1922, 1923, 1924). Roku 1922 na Mistrovství Evropy v Holandsku se probojoval do semifinálové části z 80. startujících a skončil čtvrtý. Jeho způsob boje šavlí velmi zapůsobil na místní publikum. Mezitím a ještě v roce 1925 působí v armádě ve spisovně a jako učitel šermu vojáků. Také ve stejnou dobu učí šerm veřejnost.
Na podzim roku 1926 na přání holandských šermířů v nizozemském Rotterdamu pomáhá výukou pozvednout úroveň místnímu klubu Thor a nabízí zde i lekce pro veřejnost. Jeho svěřenci jezdí do Prahy na turnaje v šermu a ve 30.letech holandští šermíři pořádají turnaj Major Dvorak Cup. V roce 1929 se ze zdravotních důvodů vrací do Prahy a vyučuje šerm v místním šermířském klubu Riegel spolu s učitelem Adamem Sokolowskim.
V dubnu 1933 se stěhuje do Českých Budějovic (svého rodného kraje), kde spoluzakládá Jihočeský šermířský klub, učí zde místní šermu a pořádá šermířské akademie. Byl přítelem a i později učitelem šermu Adolfa ze Schwarzenbergu žijícím v nedaleké Hluboké nad Vltavou (bývalý šlechtic, velkostatkář a majitel zámků v Českém Krumlově a na Hluboké nad Vltavou). Kníže Adolf cvičil sám šerm, pořádal šermířské soutěže. Vybral si za svého učitele šermu pana Dvořáka a ten učil také šerm zájemce z jeho klubu v Hluboké nad Vltavou. Ti si jeho učení také velmi považovali, jak je patrné z novinových článků časopisu Tradice z let 1935-1936.
Byl propagátorem automobilismu a také v počátcích lyžařského sportu se svojí ženou se umisťoval na předních místech lyžařských soutěží. Taktéž je zmiňováno, že rád hrával tenis a byl i učitelem tance. V Dobrkovské Lhotce pod Kohoutem od roku 1926 spolu se svým bratrem Karlem stavěl vilu jako letní byt na penzi. A po jejím dostavění v roce 1930 sem pravidelně jezdí.
V dopisech té doby je zachyceno, že se mu stýská po Praze a životu tam.
František Dvořák zemřel v Českých Budějovicích v sobotu dne 30. prosince 1939 a byl po pohřebním obřadu zpopelněn.
Paní Dvořáková žije dalších 33 let ve vile Lhotce spolu s Karlovou ženou Alžbětou. Urny s ostatky manželů Dvořákových jsou uloženy v urnové schránce č. 302 v kolumbariu Husova sboru na Vinohradech v Praze (ulice Dykova 1).
Jihočeský šermířský klub v dubnu roku 1941 pořádá v Českých Budějovicích šermířskou soutěž Memoriál mistra Františka Dvořáka a od roku 1941 je klub na soutěžích označován jako Jihočeský šermířský klub Dvořák, případně jen Šermířský klub Dvořák, zřejmě tedy došlo k jeho přejmenování k památce pana Dvořáka. Klub v poválečné době zaniká.
Odkazy a použité zdroje
Na této stránce byly použity následující zdroje:
Fotografie a dokumenty
Na této stránce najdete fotografie a dokumenty týkající se Františka Dvořáka. Kliknutím na obrázek se otevře v novém okně ve vhodnější velikosti ke čtení.
Fotografie od Martina Poláka (příbuzného pana Dvořáka)
Publikováno s jeho svolením
01_dustojnikCaKarmady.jpg
|
02_dustojnikCslArmady.jpg
|
03_DvorakovaVila_vDobrkovickeLhotce.jpg
|
04_manzeleDvorakovi_vDobrkovickeLhotce.jpg
|
05_OH1924Pariz_csl_druzstvo_sermiru.jpg
|
06_OH1924Pariz_csl_druzstvo_sermiru.jpg
|
07_nalyzich.jpg
|
08_dustojnikCakArmady.jpg
|
09_zaznamVkrestniMatriceTrhSvinu.jpg
|
10_DvorakouKrestnilist.jpg
|
11_Oddacilist.jpg
|
12_DvorakovaNavstivenkaVRotterdamu.jpg
|
13_GrandTheatreVRotterdamuKdeProbihalaVyukaSermu.jpg
|
13_ZVyukySermuVRotterdamu.png
|
14_umrtnilist.jpg
|
15_parte.jpg
|
16_podekovanivdovy.jpg
|
17_Vsermirskem.jpg
|
rotterdam01_192x.jpg - Na obrázku jako trenér šermířského oddílu v Rotterdamu v roce 1926-29. Mjr.Dvořák stojící druhý zleva. Jeho paní Josefa sedící druhá z leva.
|
Fotografie od Muzeum a galerie Hranice, Městská kulturní zařízení Hranice
Publikováno s jejich svolením
sermirnaVojenskeakademie1934.png
|
Fotografie z kolumbária Husova sboru na Vinohradech v Praze
Náhrobek s urnou pana Dvořáka v kolumbáriu Husova sboru na Vinohradech v Praze, číslo 302 (květen 2026)
|
umístění náhrobku s urnou pana Dvořáka v kolumbáriu Husova sboru na Vinohradech v Praze, číslo 302 (květen 2026)
|
Co znamenalo být CaK vojenský učitel šermu?
Co obnášelo studium učitele šermu a tělovýchovy? Jaké byly povinnosti a jaká byla náplň práce? Jaký byl plat? Více v článcích.
Po klepnutím na obrázek se otevře v novém okně ve vhodnější velikosti ke čtení.
1898-04-30
18980430_Politik_01.png
Otevřít obrázek
* Militar-Fechtmeister.
Die Militär-Fechtmeister gehören in die Standesgruppe der Militär-Beamten und gliedern sich in folgende Chargengrade (Rangklasseu): Ober-Fechtmeister 1. Klasse, Ober-Fechtmeister 2. Klasse (IX, Rangklasse); Fechtmeister 1. Klaſſe (X. Rangklasse); Fechtmeister 2. Klasse (XI. Rangklasse). Die Militär-Fechtmeister haben in den Militär-Bildungs-Anstalten den Unterricht im Fechten und Turnen zu ertheilen. Die Militär-Fechtmeister ergänzen sich durch Unteroffiziere des f. und 1. Heeres, Deeres, welche folgende Bedingungen erfüllt haben müssen: Absolvirung von 4 Klassen einer Mittelschule; mindestens vierjährige Präsenz dienstleistung bei der Truppe (Unterabtheilung); uicht überschrittenes 32. Lebensjahr; vollkommene physische Eignung; lediger Stand;
Frequentirung des Militär-Fecht- und Turnlehrer-Kurses mit vorzüglichem Erfolge; Erprobung als Lehrgehilfe durch mindestens 2 Jahre an einer Militär-Bildungs-Anstalt. Die Bewerber haben sich mit einem Reverse zu verpflichten, die als Frequentanten des Militär-Fecht- und Turnlehrer-Kurses und als Lehrgehilfen zngebrachte Zeit als Militär-Fechtmeister präsent zu dienen. Den Militär-Fechtmeistern wird anläßlich ihrer Ernennung zum Fechtmeister 2. Kl. der Diensteid durch den Kommandanten der betreffen den Anstalt im Beisein des Lehrkörpers abgenommen. Die Gage der Militär-Fechtmeister ist wie folgt bemessen: Für den Ober-Fecht-meister 1. Klasse mit 2400 Kronen, für den Ober-Fechtmeister 2. Klasse 1800 Kronen, für den Fechtmeister 1. Klasse 1440 Kronen und für den Fechtmeister 2. Klasse 1200 Kronen jährlich. Bezüglich der übrigen Gebühren, sowie bezüglich der Versorgung der Militär-Fechtmeister und ihrer Familien sind für die Militär-Beamte bestehenden Normen maßgebend. Die Bewilligung zur Eheschließung
wird den Militär Fechtmeistern nach den Bestimmungen der „Vorschrift über die Heiraten im f. u. f. Heere" ertheilt. Die Zahl der ist bei den Militär-Fechtmeistern nicht beschränkte wie für Militär-Lehrer, jedoch mit weißen, glatten Knöpfen. Be züglich des Tragens der Uniform gelten für die Militär-Fechtmeister die gleichen Bestimmunger, wie für die Militär-Beamten im allgemeinen.
* Vojenští mistři šermu.
Vojenští mistři šermu patří do třídy vojenských důstojníků a dělí se na následující hodnosti (hodnostní třídy): Šermířský mistr I. třídy, šermířský mistr II. třídy (IX, hodnostní třída); šermířský mistr I. třídy (X, hodnostní třída); šermířský mistr II. třídy (XI, hodnostní třída). Vojenští mistři šermu jsou zodpovědní za výuku šermu a tělocviku ve vojenských výcvikových střediscích. Vojenské šermířské mistry doplňují poddůstojníci F. a 1. armády, deerové, kteří musí splňovat následující podmínky: Absolvování 4 tříd střední školy; nejméně 4 roky služby u vojsk (divize); nepřekročení 32 let věku; dokonalá fyzická zdatnost; svobodný stav;
Absolvování kurzu pro vojenské instruktory šermu a gymnastiky s vynikajícími výsledky; zkouška jako asistent výuky po dobu nejméně 2 let ve vojenském výcvikovém středisku. Uchazeči se musí zavázat reversem, že budou po dobu studia v kurzu pro vojenské učitele šermu a gymnastiky a po dobu působení jako asistenti výuky vykonávat funkci vojenských mistrů šermu. Při příležitosti jmenování do funkce mistrů šermu 2. třídy složí vojenští mistři šermu přísahu do rukou velitele příslušné instituce za přítomnosti pedagogického sboru. Plat vojenských mistrů šermu se vypočítává takto: Pro staršího šermíře I. třídy 2400 korun, pro staršího šermíře II. třídy 1800 korun, pro šermíře I. třídy 1440 korun a pro šermíře II. třídy 1200 korun ročně. Pokud jde o ostatní poplatky, jakož i o zaopatření vojenských mistrů šermu a jejich rodinných příslušníků, platí dosavadní normy pro vojenské činovníky. Oprávnění uzavírat manželství bude vojenským šermířským mistrům udělováno v souladu s ustanoveními „Předpisů o uzavírání manželství v armádě“. Armáda“. Počet knoflíků není u vojenských mistrů šermu omezen jako u vojenských instruktorů, ale bílými, hladkými knoflíky. Pokud jde o nošení uniformy, platí pro vojenské šermířské mistry stejné předpisy jako pro vojenské důstojníky obecně.
1906-01-01
2025-05-29
20250529_kuk.png
Otevřít obrázek
Zdroj: Tereziánská vojenská akademie https://www.milak.at/forschung/geschichte/kuk-militaer-fecht-und-turnlehrer-curs
Kurz instruktorů vojenského šermu a gymnastiky Kuk
Jen velmi málo členů, absolventů a návštěvníků Tereziánské vojenské akademie ví, že v letech 1881 až 1914 se v současném areálu nacházel také „kuk Vojenský šermířský a gymnastický instruktorský kurz“. Toto oddělení zajišťovalo výcvik instruktorů šermu a gymnastiky pro ozbrojené síly Rakouska-Uherska.
Následující článek má zájemci o studium poskytnout základní informace o historii a úkolech této vzdělávací instituce.
Založení
„Vojenská ústřední šermířská škola“ existovala ve Vídeňském Novém Městě od roku 1852 do roku 1868. Nacházela se v jižním křídle Paulinských kasáren, budově, kterou dnes využívá Vojenské servisní středisko 5.
Zpočátku byla nezávislá, později byla sloučena s Vojenským učitelským ústavem, který byl založen ve stejnou dobu, a vytvořila „šermířské oddělení“ vedle „pedagogického oddělení“. Poskytovala armádě velký počet schopných instruktorů šermu a gymnastiky, ale během reorganizace armády v roce 1868 byla rozpuštěna.
Nedostatek mladých učitelů šermu a gymnastiky měl negativní dopad již ve druhé polovině 70. let. Dne 17. října 1880 proto říšský ministr války, nadporučík, polní maršál Arthur hrabě Bylandt-Rheidt, požádal císaře o povolení zřídit (prozatímně) kurz instruktorů vojenského šermu a gymnastiky ve Vídeňském Novém Městě. Tato žádost byla schválena 21. října 1880, a tak mohl „kukský vojenský kurz instruktorů šermu a gymnastiky“ zahájit výcvik 1. ledna 1881 pod velením majora ve výslužbě Josepha Feldmanna.
Úkol
„Kurz instruktorů vojenského šermu a gymnastiky Kuk“ měl za úkol vyškolit důstojníky a poddůstojníky armády, námořnictva a obou Landwehrů podle jednotných zásad, aby se stali vojenskými instruktory šermu a gymnastiky, nebo asistenty učitele šermu a gymnastiky pro vojenské vzdělávací instituce a pro vojáky.
Účastníci kurzu si procvičovali a zdokonalovali dovednosti, které měli vyučovat ve vojenských výcvikových a vzdělávacích institucích nebo v samotných vojácích.
Zároveň by měl kurz také zprostředkovat vhodnou didaktiku a metodologii výcviku, aby trénink šermu a gymnastiky „ nejenže činil těla vojenských cvičenců a mladých bojovníků schopnými a odolnými, pružnými a silnými, ale zároveň probouzel a rozvíjel ty vlastnosti duše a charakteru, které vojákovi nikdy nesmí chybět a které, když se rozvinou do odpovídající síly, se stanou jeho nejkrásnější ozdobou: odvahu, vytrvalost, odhodlání, vhled a rytířství.“
organizace
„Kurz instruktorů vojenského šermu a gymnastiky Kuk“ byl přímo podřízen říšskému ministerstvu války Kuk.
Z logistických důvodů bylo provedeno propojení s Císařskou a královskou Tereziánskou vojenskou akademií.
Personál se skládal z velitele, učitelů (důstojníků), asistentů učitele (seržantů) a operačního personálu.
Lékař z vojenské akademie byl zodpovědný za podporu výcviku prostřednictvím přednášek a lékařské péče.
Motto „kurzu instruktorů vojenského šermu a gymnastiky kuk“ znělo: Honor Armis (Čest zbraním).
Infrastruktura
„Kurz instruktorů vojenského šermu a gymnastiky Kuk“ se nacházel v jižním křídle Paulinerských kasáren. Pro praktický výcvik byla využívána výcviková zařízení vojenské akademie, jako je šermířská hala, tělocvična, bazén akademie a Steigerhaus.
Účastníci kurzu
Účastníky kurzů instruktorů vojenského šermu a gymnastiky, nazývanými častými účastníky, byli nižší důstojníci a poddůstojníci.
Poddůstojníci museli sloužit jako takoví nejméně tři roky a poddůstojníci jeden rok.
Všichni účastníci museli mít nejen dostatečnou fyzickou zdatnost a potřebné dovednosti a nadání pro šerm a gymnastiku, ale také být svobodní.
Přijetí poddůstojníků bylo podmíněno tím, že se zavážou sloužit jako instruktoři šermu a gymnastiky ve vojenských vzdělávacích institucích, kadetních školách nebo v jednotkách po dobu nejméně tří let.
Ročně bylo proškoleno až 20 důstojníků a stejný počet poddůstojníků.
osnovy
Školní rok začínal každý rok 15. září a zahrnoval teoretický (zimní) a praktický (letní) semestr.
Zimní semestr trval vždy od 15. září do 15. května.
V této sekci se 12 hodin týdně vyučovalo:
Anatomie a zdravotní péče
Pedagogická teorie
Vhodné chování
Přednášky o gymnastice, šermu a hasičství
V praktické formě, celkem 30 hodin týdně, se vyučovalo:
Šerm
Cvičení gymnastiky
Hasičská služba
Bruslení
Pouze u poddůstojníků probíhala tzv. „zdokonalování školního vzdělávání“ s předměty
Německý jazyk
Vypočítat
Kaligrafie
Tanec
Zpívat
Letní semestr trval od 16. května do 15. srpna a byl prakticky zaměřený. Obsah teoretických předmětů ze zimního semestru se pouze opakoval. Praktické předměty (38 hodin týdně) zahrnovaly:
Šerm
Gymnastika a gymnastické hry
Hasičská služba
Plavat
Veslovací cvičení
Jezdit na kole
zpěv
Střelba na terč z pistole a pušky
Během letního semestru se také často pořádají delší tréninkové pochody a cyklovýlety.
Sepsal
Plukovník Thomas Lampersberger
Zdroje:
k.u.k. Reichs-Kriegs-Ministerium (Hrsg.), Der k. und k. Militär-Fecht- und Turnlehrer-Curs in Wiener Neustadt, Wien 1892
Josef Bartunek, Ratgeber für den Offizier zur Sicherung des Erfolges im Zweikampf mit dem Säbel, Esztergom 1904
Skeny dobových novinových článků
V této části najdete skeny článků a dalších dokumentů týkajících se Františka Dvořáka seřazené podle data vydání.
Po klepnutím na obrázek se otevře v novém okně ve vhodnější velikosti ke čtení.
1897-12-12
1899-04-20
1900-05-03
1903-05-19
1903-08-05
19030805_Pardubice_anonymitaDvoraka_OdPanaKarlaHozaka_zarchivuKlubuRiegel.jpg
Otevřít obrázek
1903-08-28
1903-08-29
1905-04-13
1906-03-11
1906-12-16
1907-05-15
1909-11-12
19091112_Troppauerzeitung_01.png
Otevřít obrázek
Troppauer Fechtklub.
Der regelmäßige Fechtunterricht für die Herren Mitglieder findet Dienstag und Samstag von einhalb 5 bis einhalb 7 Uhr und Mittwoch von 7 bis 9 Uhr abends durch den bestbekannten Militär-Oberfechtmeister Herrn Dworak aus Mähr.-Weißkirchen statt. Derselbe erteilt auch Dienstag und Samstag von 2 bis 4 Uhr nachmittags Privatunterricht und mögen Anmeldungen in die beim Klubdiener aufliegende Konsignation eingetragen werden.
Šermířský klub Opava.
Pravidelné lekce šermu pro pány členy probíhají v úterý a v sobotu od půl druhé do půl sedmé a ve středu od sedmi do devíti hodin večer u nejznámějšího vojenského mistra šermu pana Dworaka z Moravských Hranic. Ten také dává soukromé lekce v úterý a v sobotu od dvou do čtyř hodin odpoledne a přihlášky je třeba zapsat do konsignačního listu, který je k dispozici v kanceláři klubu.
1910-07-01
1911-04-16
19111345
1912-06-23
1912-06-24
1913-02-06
19141251
1920-05-28
1920-07-07
1920-07-08
1920-07-19
1921-04-16
1922-04-01
1922-04-07
1922-05-22
1922-05-24
1922-06-03
1922-11-22
1922-12-07
1923-03-26
1923-04-26
1923-07-03
1923-10-18
1924-01-01
1924-03-14
1924-04-13
1924-04-15
1924-04-23
1924-05-02
1924-07-05
1924-07-11
1924-07-14
1924-07-17
1924-12-19
1925-09-26
1925-10-02
1926-03-03
1926-04-10
1926-05-01
1927-05-24
1929-03-04
19290304_NieuweRotterdamscheCourant_01.jpg
Otevřít obrázek
19290304_Nieuwe Rotterdamsche Courant
Schermen. Schermen te Rotterdam. Stijgende belangst-UW».
In de laatste jaren is er in ons land een opleving vande schermsport waar te nemen, die den vrienden van sportieve ontwikkeling niet anders dan voldoening kan schenken. Immers, het mag verwondering wekken, dat eze nobele sport, dit fijne «n elegante spel van aanval en verdediging dat zoo-eer voortreffelijke lichamelijke en geestelijke vermogens ontwikkelt, nog niet veel meer beoefenaars vindt. Temeer omdat «ij tot ln vergevorderden leeftijd met succes kan worden beoefend en niet het minst voor dames een prachtige sport is. Hier maakte onbekend onbemind. Maar dit gaat nu allengs veranderen. ,
Ook het schoone geslacht in Nederland begint warme belangstelling voor het schermen te toonen en Rotterdam Waar de schermsport tot voor kort nog bij steden als Amsterdam en Den Haag achterstond, gaat zich mede roeren. De vereeniging ,T.H.O.R." met haar wakker bestuur, de heeren Landa en Wlarda. heeft gezorgd voor een uitstekend ingerichte Svhermzaal. misschien wel de grootste van ons land. waar onder de deskundige leiding van majoor Dvorak degelijk geoefend kan worden enwordt. En sedert eenige maanden is er nu ook een dames » afdeeling. klein nog maar zóó dapper, dat zij dit Jaar reeds aan de competitiewedstrijden hoopt deel te nemen.
Om de noodzakelijke wedstrijdroutine te krijgen worden er onderUnge wedstrijden gehouden: de eerste op 2 Februari 1.1. en de tweede laatstleden Zaterdagmiddag Wij mochten een kijkje nemen — T-U.O-H. is zeer gastvrij — en de fraaie zaal. waar geestdriftig werd geschermd ln de stralen van het eerste opwekkende voorjaarssonnelleht» bood een fleurig annneerend schouwspel.
Ds uitslagen vermeldden wij reeds In ons Ochtendblad van gisteren. Hierbij geven wij een kiekje van de kranige sohermsters, die naar wij haar van harte toe wenschen, spoedig scherm-„sterren" wogen worden. Het
begin — en een veelbelovend — is er all.
Šerm. Šerm v Rotterdamu. Rostoucí zájem.
V posledních letech lze v naší zemi pozorovat oživení šermu, což nemůže nepřátelům rozvoje sportu nepřinést uspokojení. Je přece s podivem, že tento ušlechtilý sport, tato jemná a elegantní hra v útoku a obraně, která rozvíjí tak vynikající fyzické a duševní schopnosti, nenachází mnohem více vyznavačů. Tím spíše, ţe se dá úspěšně provozovat aţ do vysokého věku a je to nádherný sport nejen pro dámy. Zde se neznámý stal nemilovaným. To se však nyní postupně mění. ,
V Nizozemsku se o šerm začíná vřele zajímat i něžné pohlaví a Rotterdam, kde šerm donedávna zaostával za městy jako Amsterdam a Haag, se také začíná zapojovat. Sdružení „T.H.O.R.“ se svým bdělým výborem, pány Landou a Wlardou, poskytlo skvěle vybavenou šermířskou halu, snad největší v naší zemi, kde se pod odborným vedením majora Dvořáka může šerm řádně provozovat a provozuje. A již několik měsíců zde působí také dámská sekce, zatím malá, ale natolik odvážná, že doufá, že se letos zúčastní i ligových zápasů.
K získání potřebné soutěžní rutiny se koná několik soutěží: první 2. 2. 1.1. a druhá minulou sobotu odpoledne. Bylo nám umožněno nahlédnout - T-U.O-H. je velmi pohostinný - a krásná hala, kde probíhalo vášnivé šermování ln paprsky prvního osvěžujícího jarního slunce“ nabízela pestrou opanující podívanou.
O výsledcích jsme již včera informovali v našich Ranních novinách. Zde je snímek temperamentních šermistek, kterým upřímně přejeme, aby se brzy staly šermířskými „hvězdami“. Nazačátek - a to slibný - je tu celý
1929-11-11
1930-03-30
1933-04-06
1933-12-09
1933-12-23
19331223_Budweiser_Zeitung_01.png
Otevřít obrázek
Sport.
Fechtkunst.
Als Bevollmächtigter des diplom. Fechtmeisters und Preisfechters, Herrn Major i. R. Dvorak, teile ich auf mehrere bereits eingelaufene Anfragen vorläufig generell mit, daß die Gründung eines Fechtklubs geplant ist, dessen ausübende Mitglieder sowohl Herren als Damen sein können und dies Anfänger und Fortgeschrittene.
erste einführende und repräsentativ werbende Veranstaltung ist eine großzügige Fechtakademie mit Preisfechten illustrer Gäste und Kämpfen der Amateure im Assaut (Fleurett, Säbel, Degen) in Aussicht gestellt. Ich bitte alle, welche an der Gründung eines repräsentativen Fechtklubs interessiert sind und sich an der Akademie aktiv beteiligen wollen, um vorläufige Bekanntgabe ihrer Adresse per Korrespondenzkarte, worauf die Einberufung zu einer informativen Besprechung in der Rubrik „Fecht Fechtkun kunst" dieses Blattes erfolgen wird.
Den wertvollsten Grundstock des geplanten „Fechtklubs" dürften voraussichtlich die Herven Offiziere bilden, welche ja in der Militävakademie obligat ausgebildet wurden.
Lubin-Böhm, Manesova 692.
Sport.
Šerm.
Jako zplnomocněný zástupce diplom. Šermířského mistra a oceňovaného šermíře majora (ret.) Dvořáka bych Vás chtěl v reakci na několik již došlých dotazů informovat, že se plánuje založení šermířského klubu, jehož cvičícími členy mohou být muži i ženy, začátečníci i pokročilí.
První úvodní a reprezentační propagační akcí je velkorysá šermířská akademie s šermířskou akademií s šermem o ceny v podání významných hostů a zápasy amatérů v assautu (fleret, šavle, epee). Prosím všechny zájemce o založení reprezentačního šermířského klubu, kteří by se chtěli akademie aktivně zúčastnit, aby mi zaslali korespondenčním lístkem svou předběžnou adresu, na kterou budou poté pozváni na informativní schůzku v rubrice „Fecht Fechtkun kunst“ tohoto časopisu.
Nejcennějšími členy plánovaného „Šermířského klubu“ budou pravděpodobně hervenští důstojníci, kteří absolvovali povinný výcvik na Vojenské akademii.
Lubin-Böhm, Mánesova 692.
1934-01-20
1934-04-20
1934-10-03
1935-02-13
1935-03-01
1935-08-28
1935-11-25
1936-02-22
1936-03-01
1936-12-01
1937-12-01
1937-12-10
1939-01-03
1939-11-04
1940-01-02
1940-01-10
1940-02-03
1940-05-03
1940-05-08
1941-04-02
1941-04-19
1942-04-10
1943-12-24
2021-09-25
20210925_ Slavnirodáci_ Z_historieTrhosvinecka_01.png
Otevřít obrázek
https://tsl.zpravodaje365.cz/10-z-historie/2184-slavni-rodaci
Slavní rodáci
Autor: Eva Kordová, Martin Polák | Zveřejněno: sobota 25. září 2021
[Fr. Dvořák, důstojník CaK armády]
150 let od narození majora Františka Dvořáka
Major František Dvořák, šermíř a olympionik, se narodil před 150 lety v Čejrově v čísle 1, jak se píše v matrice narozených v Trhových Svinech, 21. 1. 1871. V knize oddací nacházíme zápis, že slavečský sedlák František Dvořák si vzal sedmnáctiletou matku svého synka Marii Markovou 21. 11. téhož roku. Můžeme tedy Františka Dvořáka řadit mezi trhosvinenské rodáky.
Pětadvacetiletý otec si zřejmě poté přivedl svou novou rodinu do Slavče. Jeho rodiče, matka a nevlastní otec Jan Popela, mu pravděpodobně přenechali hospodářství a odešli na výminek v tomtéž stavení nebo v čísle 13.
Mladá rodina Dvořákova ve Slavči 12 se utěšeně rozrůstala. Po prvorozeném Františkovi přišli na svět Jan (1874 – řezník), Karel (1876 – mistr kamenický), Tomáš (1877 – hospodář v „Hoře“), Václav (1879 – zbrojíř/ puškař) a Marie (1886 – provdaná Procházková, odešla do USA). Děti, které zemřely v raném věku, neuvádíme.
Kudy vedla cesta ze Slavče k olympijským úspěchům? Jak se dostal kluk z odlehlého venkova k šermu, tenisu a lyžování? Čím to, že dosáhl mimořádného společenského postavení a působil několik let dokonce jako trenér šermu v Rotterdamu?
V rodině se tradovalo, že když byl František v učení, utrpěl úraz kopnutí koněm do obličeje. Zranění zřejmě vyžadovalo hospitalizaci, zdlouhavá léčba přitáhla pozornost k osobnosti mladého pacienta. Lékař, který ho ošetřoval, upozornil rodiče na jeho nadání a doporučil, aby hledal příležitost ke vzdělání ve vojenské škole. To byla totiž šance pro nemajetné. Tady se uplatnilo pohybové nadání, obratnost a odolnost kluka ze Slepičích hor. Jeho specializací se stal sport a tělocvik.
Jeho postup v armádě započal u „šumavského“ pěšího pluku č.91 v Č. Budějovicích v roce 1892, po absolvování tělocvičné a šermířské školy ve Vídeňském Novém Městě v roce 1895 nastupuje jako učitel na Kadetní školu v Praze (dnes budova Ministerstva obrany), v roce 1902 si zvyšuje kvalifikaci na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a nastupuje do Hranic na Moravě do Vojenské vyšší reálky v Hranicích na Moravě jako mistr šermu. Od 1. 9. 1912 jmenován na Kadetní školu v Praze, kde je pověřen sportovním výcvikem chovanců. V Praze přispívá i k rozvoji civilního sportu, například stále oblíbenějšího lyžování, a také tu poznává svoji nastávající, Josefu Böhmovou, elegantní dceru správce panství hraběte Chotka v Nových Dvorech. V ní nachází ideální partnerku, která si rychle osvojuje jak umění šermu, tak zdatnost v lyžařském sportu a tenisu. Není jí zatěžko putovat pěšky z borovanského nádraží do Besednické hory, kde v té době žijí rodiče jejího muže na hospodářství „Dvořák v Hoře“. Poznává tu své budoucí švagry a švagrové a skromné podmínky těžkého života. Jožka si zamiluje lidi i místo, které jí bude osudem.
Se vznikem Československa (už 29. 10. 1918) se major Dvořák hlásí do československé armády a rakouské sportovní kluby přecházejí do systému československého sportu. Dvořák se rád podílí na jeho organizaci. V prosinci 1918 už působí jako lyžařský instruktor v Tatranské Lomnici. A hrnou se sportovní události jedna za druhou, každoroční mistrovství republiky v šermu, mezinárodní turnaje, lyžařské závody, vojenské i civilní. Vrcholem jeho kariéry jsou nepochybně OH v Rotterdamu 1920 a OH v Paříži 1924. Poté dostává pozvání, aby pozvedl úroveň šermířského klubu THOR v Rotterdamu. Od listopadu 1926 oba manželé žijí v Holandsku, s občasnými návštěvami doma, za účelem sportovních soutěží, dovolených či lázeňských pobytů. V prosinci 1929 definitivně pobyt v Rotterdamu končí.
Dvořákovi předjímali odchod do důchodu již v roce 1926, kdy se František pouští do stavby vily ve Lhotce spolu s bratrem Karlem, mistrem kamenickým. Stavba je dokončena v roce 1930 a Dvořákovi tu tráví první léto. Široké příbuzenstvo z Prahy i Budějovic sem zajíždí hlavně v létě do krásného přírodního prostředí, Několik fotografií svědčí i o nadšení zkoušet umění lyžařské, když v zimě na úpatí Kohouta napadne sníh. Bez autobusového spojení je Lhotka těžko dostupná, ovšem Dvořákovi jako zkušení automobilisté vzdálenost z Budějovic, kde se usídlí na penzi, do Lhotky snadno překonávají vlastním vozem. Pro budějovické příbuzné bez aut je cestování do Lhotky „štrapáce“, kterou s nadšením podstupují.
Major ve výslužbě se angažuje v českobudějovickém šermířském klubu a získává přízeň knížete Schwarzenberga na Hluboké jako jeho osobní trenér.
Tato šťastná léta končí zároveň s koncem československé samostatnosti. Major František Dvořák umírá ve věku 68 let 30. 12. 1939 v Českých Budějovicích. Jeho žena Josefa Dvořáková ho přežije o 33 let a Lhotka se jí stane domovem. Jeho bratr Karel, mistr kamenický, odešel z tohoto světa již v roce 1933 a zanechal po sobě manželku Alžbětu. Pamětníci ve Lhotce si ještě pamatují tyto dvě švagrové, „mistrovou“ a „majorku“.
Manželství Františka a Jožky bylo bezdětné, stejně jako manželství jeho bratra Václava. Jediný Tomeš Dvořák měl početnou rodinu, která se odstěhovala do Lipna v západních Čechách, kde získali větší statek odměnou za jeho službu v legiích. Karel s Alžbětou měli jediného syna, Františka. Ten převzal po otci kamenickou firmu se sídlem ve Svinech, kde se roku v 23. 4.1935 oženil s Janou Kollarovou. Za svědka si zvolil svého strýce Františka, majora. Tři děti z rodu mistra kamenického zůstaly svému rodnému městu věrné a stejně tak jejich potomci, které tu denně potkáváme.
Čtěme z portrétu, jak jej uvádí muzeum Vojenské akademie v Hranicích na Moravě.
František Dvořák byl olympijský reprezentant Československé republiky. V hodnosti vojenského mistra šermu 2. třídy byl přeložen do Vyšší vojenské reálky v Hranicích a byl jmenován učitelem šermu. František byl nadaný a kromě šermu učil i tanec.
V Hranicích strávil celkem osm let, odešel ve školním roce 1910 až 1911. Po první světové válce se stal František jedním z organizátorů olympijské účasti československých šermířů na letních olympijských hrách v roce 1920 a 1924. Olympijských her se účastnil i on sám a ve svých čtyřiceti devíti letech byl v roce 1920 nejstarším z devíti československých šermířů. Vybojoval zde postup do čtvrtfinále a v družstvu fleretistů Československé republiky se dostal do semifinálové skupiny.
Startoval také v družstvu šermu šavlí, kde vybojoval 8. místo. František se účastnil letních olympijských her i v roce 1924, kdy ve svých padesáti třech letech dosáhl v šermu šavlí skvělého 4. místa, což byl jeho největší olympijský úspěch. Odborné publikace uvádějí, že dosud jediný český medailista v šermu Vilém Goppold z Lobsdorfu, nositel dvou bronzových medailí, bral hodiny šermu právě u majora Dvořáka, vojenského „fechtmistra“. František Dvořák zemřel v roce 1939 v Českých Budějovicích.
Zdroj: https://muzeum-hranice.cz/osobnost/dvorak-frantisek/
Fotografie z rodinného archivu autorů
2021-12-01
2025-05-24
